Vítejte na stránkách Podkrkonošské smečky
|
31.12. 2014- Uplynulý rok byl rokem splněných snů, emocí, prozření a utvrzení v tom, že jsem neskutečně šťastná, že mohu žít tak, jak jsem si vždy přála. Naše cesta do USA, kam byla Angie pozvána, aby zatančila za velkou louží byla pro nás zážitkem a úžasnou zkušeností. Ač nemám ráda velká města, tak si New York navždy získal moje srdce. Samotný let, pobyt v cizí zemi a ukázky dogdancingu prohloubily můj vztah s Anginkou. Pamatuji si, jak jsem si domů přivezla malou hnědou kuličku s ďábelsky žlutýma očima a kdyby mi tenkrát někdo řekl, že spolu budeme běhat na plážích Long Islandu, tak bych mu nevěřila. Neskutečné, jak kelpie změnila můj život. A musím se přiznat, že si někdy myslím, že je příroda stvořila speciálně pro mě a hodně v mojí Angie poznávám svojí povahu :-D
Stejně, jako já dělá vše naplno, je malá vzrůstem, ale velká srdcem, má ráda úzký okruh psů, kterým své city dává najevo velmi okázale a zbytek buď ignoruje, nebo se od nich separuje. Někdy je náladová, rozhodně nesnáší nudu a nehodlá být konvenční, ani v nejmenším. Díky psům jsem letos potkala tolik úžasných lidiček, adoptivní rodinou v Connecticutu jsem byla milována, vykrmována a nervována. Celé léto jsme prakticky procestovali a také jsem vedla několik seminářů, táborů a na podzim jsem uspořádala další ročník kelpiích závodů a zkoušky.
Letošní sezona byla pro kelpici velmi úspěšná. Složila čtyři zkoušky a samozřejmě největší radost máme z pracovní zkoušky, díky které se kelpice může pyšnit titulem CHAMPION. Vyhrála MR v obedienci pro kelpie ve svojí kategorii a kvalifikovala se na Crufts, jako první kelpie v historii a nesmím zapomenout, že předváděla dog dancing v USA. Jsem velmi pyšná a neskutečně hrdá na tu svojí kelpií holčičku. Měla jsem velké štěstí, že se tak úžasná kelpie dostala právě ke mně. Samozřejmě moje další holčičky jsou také jediněčné a skvělé. Arny, i přesto, že není zdravá je mojí parťačkou, miluje kelpii a žije ve svém vlastním světě. Brituška, které vděčím za všechny moje znalosti, úspěchy v kynologii a zkušenosti, si užívá zaslouženého důchodu a já doufám, že nám bude dělat radost, ještě hodně dlouho. Nejkrásnější chvíle byly ty, kdy jsem s holkama běhala po lesích, ležela na loukách a pochopila jsem, že naše lidské životy jsou příliš krátké a nejisté, na to, abychom se trápili. Bohužel jsem byla nemile překvapená z toho, jak naše cesta přes Atlantik vzbudila neskutečné emoce a ještě smutnější na tom bylo to, že lidi, které jsem považovala za svoje přátele místo podpory začali rozšiřovat, že se Angie zbláznila po dlouhém letu a další neskutečné výmysly. Myslím si, že ještě smutnější je, když vás domnělý přítel pomlouvá vaším rodičům a kamarádům. Jsem moc ráda, že díky naší cestě jsem poznala, kdo je opravdový přítel a kdo naopak jen závidí a není schopen se smířit s tím, že tentokrát to vyšlo jeho kamarádovi. Nebudu zde řešit "likování" fotek na sociálních sítí, ale jasně jsem poznala, kdo se změnil po našem příletu. Prozřela jsem a moc děkuji všem těm, kteří nás během roku podporovali, drželi nám palce a věřili nám. Kdyby měl zase někdo touhu mě zdiskreditovat, tak za volantem někdy mluvím sprostě, občas přejdu na červenou, jsem drzá na lidi, kteří mají nevychované psy a obtěžují moje holky, v Central Parku jsem krmila veverky (přísně zakázané!!!), nikdy nechci žít konvenčně, často píši a říkám pravdu, což hodně lidí špatně nese a chybuji, protože jsem lidská bytost, která je chybující a nedokonalá .
Někteří lidé mají, tak nudné životy, že mají neustálou potřebu řešit životy ostatních. Ještě nedávno jsem na ně měla vztek, ale dnes je mi jich líto, protože je to důkaz, že nemají to, co skutečně od života chtějí a nedostalo se jim lásky od rodičů, přátel, nebo svých partnerů. Člověk spokojený se svým životem nebude určitě svůj veškerý čas trávit na sociálních sítích. Naše životy jsou v našich rukách mnohem víc, než si sami myslíme :-) Přátelé, vždy jsem ráda byla něčím originální a jiná, takže Vám tímto přeji nevšední zážitky a zdravíčko v Novém roce 2015.
Dále: prosím někdy mlčeti ehmm tedy nepsati zlato, protože, když čtu některé diskuze, tak se mi chce brečet (z gramatiky některých) a smát ( díky lidské hlouposti a závisti). Když někomu něco, nebo někoho závidíte, tak zkuste projít tím, čím prošel ten, aby získal to, co má. Pak si uvědomíte, že zaslouží respekt a obdiv a ne závist. Protože někdy je cesta za úspěchem, uznáním, nebo slávou sakra trnitá a dlouhá. Radujte se z maličkostí a uvědomte si, že člověku stačí k životu opravdu málo, ale bez lásky to nepůjde. Nestyďte se říct svým blízkým, přátelům a rodině, čím pro vás jsou a obejmout je Nesuďte nikoho, za to, co udělal, ale ptejte se, proč to udělal. Snažte se být upřímní (bohužel v této zemi a době je to velmi těžká věc), protože není nic horšího, než mít kolem sebe někoho, kdo má zahořklé srdce. Užívejte každého dne a apeluji na Vás používejte deodoranty!  
25.12. 2014- Arny na Boží hod oslavila své 9.narozeniny. Stále žije ve svém imaginárním světě, miluje všechny lidi a psy, píská, je nenažraná a bojí se Brity, když ví, že naši vůdkyni smečky naštvala. Miluje kelpici za všech okolností, ale když ji hodně dlouho obtěžuje, tak se pak australský fracek nestačí divit :-D Je to moje úžasná holčička a jsem moc ráda, že jsem si tenkrát to malé chundelaté štěňátko z jižních Čech odvezla domů. Díky Ar je naše smečka neuvěřitelně pohodová a žít s někým "normálním" je někdy balzám na nervy ;)
 
7.12. 2014- Mistrovství republiky australských kelpií v OBEDIENCI. Angie vyhrála třídu OB1 :-) Moc se líbila paní rozhodčí, která náš výkon ohodnotila velmi korektně. Kelpice si velmi oblíbila sympatickou slečnu stewardku a celkově mi udělala velkou radost♥ Obedienci trénujeme okrajově (takže téměř všechny chyby byly moje, jak podotkla paní rozhodčí) a chudák Angie viděla čtverec po půl roce, až na ranním tréninku. Bohužel jsem celý týden ležela nemocná, takže místo plánovaného tréninku jsem ještě v pátek zvažovala, zda vůbec dorazíme. A to, že vyhrajeme jsem opravdu nečekala. Tímto děkuji Vandě za odvoz na závody (a pro zvědavá dodávám, že spolu opravdu nebydlíme), nošení bundy po vyhlášení a hlavně za ty vtipný kecy. Odedneška na to budu vždy při dlouhodobém odložení myslet a budu se smát a bude to kvůli tobě. Ráda jsem viděla svoje kamarády a známé tváře. A co mě nejvíc dojalo? To, jak Angie neskutečně miluje Kukynka kdyby mohla, tak by s ním byla celý den a pusinkovala ho, takže doufám, že si jisté dámy konečně přestanou brát Angie do úst a nebudou nikoho mystifikovat, že je Angie nebezpečný a krvežíznivý predátor :-D Během slavnostního vyhlášení jsem ji prostě, už neudržela, takže celá hala mohla vidět, jak je Angie neskutečně milující kelpie. Závody se mi moc líbily, organizace bez chybičky, ceny moc krásné a hlavně Angie říká, že vyhrála, ten nejkrásnější pohár, jaký doma má. Děkuji Karle Dostálové, že zorganizovala akci, kde si mohly svoje síly mohly poměřit neskutečně úžasní tvorové jménem australská kelpie.
 
1.12. 2014- Angie se připravuje na závěr letošní sezony, ale rozhodně se nenudíme. Ve čtvrtek jsem zorganizovala kelpií procházku a tak se kelpice setkala se sestrami Fossí a Face, které si spolu hrály a na štěkající Angie, která se chtěla zapojit do jejich hry vůbec nedbaly. Na návštěvu za námi přijela Fossí se svojí paničkou, takže jsem měla velkou radost. Lucka od mě dostala dárek, který ji zavazuje, takže holky mají velkou motivaci na příští sezónu. V neděli proběhlo fotografování kelpií ve Stromovce profesionální fotografkou Anetou Jungerovou.Tato akce se konala, protože v časopice Haf&Mňau bude věnováno kelpiím hodně stránek, takže se máte na co těšit. Fotografování se zúčatnila Ivet s Diem a Marcela se svojí smečkou. Všem moc děkuji za spolupráci.
Autoři fotek: Lucie Peštová & Aneta Jungerová
 
18.11. 2014- Tak vám s radostí oznamujeme, že se Angie může pyšnit titulem CHAMPION. Australská kelpie, již musí složit pracovní zkoušku, aby mohly tento titul získat. Myslím si, že je to správné, protože by se neměla zapomínat na to, že je kelpie původně především pracovním plemenem. Kelpiáři mají na výběr, zda složí pasteveckou zkoušku, nebo zkoušku obsahující obrany či záchranářskou. Určitě je to motivace, aby se od slov přešlo k činům. Takže jsem na kelpici opravdu pyšná, protože jsem chtěla hlavně pracovitou kelpii, která bude aktivní a kromě toho máme doma ještě krasavici A můj malý vampírek je "pracák" opravdu všestranný. Doufám, že do budoucna bude více kelpií, které budou skládat, jak pracovní zkoušky a přitom budou mít výstavní ocenění ;)
15.11. 2014- Sobotu jsem strávila ve Zlínském kraji, kde jsem vedla seminář dogdancingu. Do Březolup jsem zavítala, již potřetí a pokaždé zde strávím pohodový den, díky výborné organizaci a sympatickým účastníkům. Cesta byla docela náročná, ale z Brna jsem měla svého osobního šoféra Leoše, kterému moc děkuji a také Martině Mastilové za pozvání. A v neposlední řadě všem účastníkům, kteří byli moc šikovní. Zastoupení plemen bylo velmi pestré. Dva vipeti, šeltie, yorkšírka, kavalír, fenka novofundlandského psa, dva japan chinové, borderáček a kříženka. Už teď se těším na příští rok, kdy se doufám bude na Moravě konat více akcí :-)
 
12. 11. 2014- V aktuálním čísle si můžete přečíst článek o naší cestě do USA :-)
Avizované překvapení je tady a na požádání budu rozdávat autogramy a vyfotím se s Vámi. Konečně se svět dozví, jak jsem držena zkrátka a často omezována. Už se těším na nabídky adoptivních rodin. Jsem neskutečně krásná, pracovně úspěšná, populární a prostě nejlepší kelpie na světě. Vaše Angie Berte ji s rezervou, protože skromnost a sebekritika to naší kelpií holce nic neříká. Musíme doufat, že nám jednou zmoudří. S finální podobou jsem více, než spokojená, když si vzpomenu, že jsem si připadala, jako blázen, když jsem článek psala. Jsem moc ráda, že jsem byla oslovena právě časopisem HAF & MŇAU, protože zakoupením časopisu přispějete na útulky. Všem děkuji za podporu čtyřnohých kamarádů, kteří na ty pravé majitele teprve čekají, ale věřím, že se také jednou dočkají.  
8.11. 2014- Anginka složila pracovní zkoušku ZM- Jsem neskutečně šťastná a velmi pyšná na mojí kelpií holčičku. Takže teď doma máme oficiálně pracovní kelpii ;) Pan rozhodčí Jan Nekvapil ocenil neskutečnou chuť a nasazení na obraně. Ale nebyla by to naše Angie, aby mi nepřipravila před zkouškou drama Na druhou stranu mě během zkoušky neskutečně podržela a potvrdila mi, že je to parťák na kterého se mohu vždy spolehnout. Děkuji všem, kteří nám věřili a také kamarádům ze cvičáku za pomoc při přípravě a za to, že nám drželi palce. Nemalou zásluhu má také náš figurant. ANGIE JSI JEDINEČNÁ KELPIE A JSEM RÁDA, ŽE JSEM SI VYBRALA PRÁVĚ TEBE
Moje Angie složila tuto pracovní zkoušku, jako teprve čtvrtá kelpie u nás. A jako první hnědá fenka :-D Zatím ji má složenou fawn a černý pes a naše sestřenka černá fenka. Doufám, že nás další kelpie budou následovat
   
2.11. 2014- Brituška oslavila neuvěřitelné 16.narozeniny. Jsem velice šťastná, že je tu Brituška stále s námi a těší se výbornému zdraví. Kondici má na svůj věk také velice dobrou. Nechala jsem udělat RTG srdíčka, které dopadlo skvěle a paní doktorka říkala, že je vidět, že Brita sportovala. Vyšetření krve a moči také naprosto v pořádku. Akorát řešíme menší problém, ale vypadá to, že bude vše v pořádku. Bibi s námi absolvuje každodenní procházky a když má náladu, tak pěkně srovná kelpici, aby věděla, komu se se musí prokazovat úcta. S přibývajícím věkem se zhoršil sluch a zrak, ale někdy mám pocit, že prostě Brita odmítá slyšet v určitých situacích :-D Zato čich a chuť slouží více, než dobře. Díky mojí důslednosti nemá Bis přebytečná kila, přestože někdy se tváří, že se trápí hlady. Brita je výjimečná kříženka a každý, kdo měl tu možnost ji poznat, tak se mnou musí souhlasit. Jsem vděčná osudu a navždy budu, že jsem si tenkrát tu nejmenší fenku s náprsenkou vybrala.
  
18.10. 2014- Kvalifikační závody na Crufts (freestyle)- Po splnění kvalifikačních kritérií a dlouhém zvažování jsem nás přihlásila. A nyní mohu napsat, že se Angie, jako první australská kelpie v historii kvalifikovala na závody, které se konají během prestižní výstavy Crufts v anglickém Birminghamu. Poslední týdny se mi dějí, tak neuvěřitelné životní epizody, takže bylo předem jasné, že se nám něco stane i na závodech. Stávkovala nám hudba a když jsem plně koncentrovaná přišla na závodní plochu a bylo ticho, tak jsem propadla panice, že pojedeme domů. Nakonec se po pár minutách nad námi slitovaly vyšší síly. Bohužel mě to dost rozhodilo (protože za poslední týdny jsem měla nervy, už hodně špatné) a na kelpici byla znát únava (sotva odhárala a hlavně letos toho má za sebou opravdu hodně), takže nepodala svůj standardní výkon. Maska Darth Vadera nám přišla ve čtvrtek a musela jsem spoléhat na to, že Angie bude pracovat, i když na ni neuvidím a já zatím budu mít, co dělat s dýcháním Děkuji všem, kteří se na nás přišli podívat a drželi nám palce. Na závodech jsem potkala svoje kamarády a známé tváře a hlavně některé sestavy se mi opravdu líbily a kategorie TRIO byla nádherná podívaná. Velké díky patří Lucce Peštové a vlastně všem, kteří nás mají rádi (i když, kdo obdivuje australského hybrida, tak ...)
Konečně přidávám VIDEO, jehož autorem je Deniska Čermáková- obdivovatelka naší kelpice. Moc za něj děkujeme a pořád vzpomínáme na naší cestu do New Yorku. Jisté dotyčné bych ráda vzkázala, aby místo psaní anonymních mailů do USA raději zapracovala na svojí angličtně, protože to je SKANDÁL :-D :-D :-D
4.10. 2014- Letošní říjen je opravdu velmi krásný a tak podnikáme výlety po okolí. Bohužel díky mému zhoršujícímu se zdravotnímu stavu jsem musela kelpici odhlásit z několika agility závodů za což se jí velmi omlouvám, ale pevně věřím, že si ještě letos zaběháme.
 
27.9. 2014- Staropacký pohár- Závody, který pořádal náš domovský cvičák jsem si celý den užívala. Angie, protože byla v nejlepším, tak musela být držena stranou od všech psů, tak jsme přišly na řadu, až úplně na konec. Poslušnost celkem (47/50) a pan rozhodčí Jaroslav Petráček nám moc chválil chůzi u nohy. Mám velkou radost a když vás pochválí profesionální psovod a úspěšný závodník, tak vás to potěší dvojnásob. Angie předvedla moc pěknou poslušnost a musím jí pochválit a přesto, že byla v nejlepším, tak ji vůbec okolní dětí nezajímalo. Bohužel obrana se nám moc nepovedla, ale i když z tvrdého rukávu spadla, tak neváhala a ihned se znovu zakousla. Je to prostě moje bojovnice♥ V kategorii ZM skončila kelpice na 3.místě s nejlepší poslušností. Tak si říkám, že by příští rok mohly na naše závody dorazit další kelpice ;) Na fotky ze závodů se můžete podívat TADY.
 
21.9. 2014 O nejposlušnější kelpii roku- Letos se k nám do Podkrkonoší opět sjely kelpie, které si spolu zazávodily, pohrály a užily si společný den plný zábavy. Dopoledne tradičně probíhal seminář pod mým vedením a poté následoval oběd v Novopackých Sklepích, kde jsme zcela nečekaně potkali Lucku se Šárkou :-D Odpoledne se závodilo v několika kategoriích v poslušnosti, kterou jsem posuzovala a v tricích, které hodnotila Vanda. Byly vidět moc pěkné výkony zvlášt u mladých kelpinek a troufám si napsat, že nám roste konkurence. Celkovou atmosféru nám bohužel narušilo počasí a vyhlášení proběhlo za deště. Nicméně si myslím si, že ceny byly krásné, všichni si závodění užili a těším se na příští ročník závodů. A kdo se stal NEJPOSLUŠNĚJŠÍ KELPIÍ ROKU? Kelpinka Garra Xapatán majitelky Kamily Gertbergerové. Je to první hnědá vítězná kelpie, protože až dosud na stupni nejvyšším kralovala barva černá a fawn. Novou kategorii O nejsympatičtější kelpii vyhrála hnědá kelpie s pálením Face, která nás s Vandou oslovila svým drivem a sebevědomým projevem. Doufám, že se uvidíme příští rok a všem těm, kteří přijeli závodit moc děkuji za účast. Za VIDEO patří dík Šárce, která je majitelkou Face :-)
Od 18.9-22.9. U nás pobývala Vanda, takže kromě každodenních výletů a naší zábavy, (díky které jsme se nasmály tak, že jsme málem brečely) byla také zneužita k tomu, aby posoudila kelpií triky. A když se s někým znáte téměř čtvrt století (zní to šíleně :-D) a stále si máte, co povídat, tak si myslím, že je to úžasné.
V sobotu 20.9. jsme byly obě přihlášené na agility závody ve Zdobíně. Bohužel kelpice si den předtím namohla svaly, takže jsem nás ze závodů odhlásila. Naštěstí se nejednalo o nic vážného, ale od té doby, co si Angie natrhla úponový sval jsem velmi obezřetná. Brenda téměř ve svých osmi letech zaběhla zkoušku LA1 na velmi dobře a nebýt Vanda takový lenoch, tak by jí agility podle mě moc bavilo. Počasí nebylo pěkné, ale to by nám tolik nevadilo, ale to, že člověk šlápne do hnoje a pak ho musí cestou domů čichat, tak to je více, než mrzuté :-D
 
13.9. 2014- Žernov, Rýzmburk O pohár Atmos- Na závody jsme díky objížďkám dorazili v době, kdy již byl slavnostní nástup v plném proudu :-D Losování startovního čísla, vyvenčení kelpice a pak jsem si mohla trošku oddychnout a omrknout konkurenci. Vedle cvičáku se nachází hřiště, kde celý den trénovalo fotbalové mužstvo a dokonce se jim několikrát podařilo, to že místo do branky letěl míč přímo na cvičák. Závodící německý ovčák měl zrovna odložení, ale místo toho začal běhat podél plotu a míč mu udělal evidentně velkou radost. Pro psy to bylo náročnější závodní prostředí, když se pár metrů od nich křičelo, pískalo a vzduchem létal míč. S Angie jsme závodily v kategorii ZM a jako první jsme nastoupily na poslušnost. Kelpice byla šílená a vymýšlela takové blbosti. Nicméně chůzi u nohy nám pan rozhodčí Jaroslav Petráček pochválil, ale měla jsem pocit, že mi někdo vyměnil psa. Během obrany kelpice prolétla vzduchem, protože se na tvrdý rukáv vrhla s takovou razancí a rychlostí. Já byla v šoku a ihned jsem za kelpicí běžela, když jsem viděla, jak dopadla na zem. Bohužel následovala diskvalifikace, ale to mi v tu chvíli bylo úplně jedno. Body nám stačily na celkové 5.místo a některé výkony byly opravdu moc pěkné. Po závodech jsem si zašla na stopu se zkušenou závodnicí a zjistila jsem, že začala Angie hárat, takže to vysvětovalo její nevyrovnanou poslušnost. Bohužel, co mi zkazilo náladu na hodně dlouho bylo, když jeden závodník nakopl svoji fenku německého ovčáka, která byla moc krásná a šikovná. Udělal to před rozhodčím, před diváky (dětmi a důchodci) a před svými kolegy ze cvičáku. Myslím si, že takové chování by nemělo být tolerováno a mělo by se trestat. Na závodech by mělo jít především o zábavu a prezentaci vztahu člověka a psa. Utvrdilo mě to v tom, že se mi neprotiví kynologie, jako taková, ale lidé, kteří se v ní pohybují.
 
Odmalička miluji překvapení a mám ráda ty, kteří mi je připravují. Někdy je to život sám a někdy konkrétní osoby :-) 28.6. jsme s Vandou jely z Německa a Polska, když jsem si vzpomněla, že jsem slíbila Marcelce, že se možná cestou stavíme pomuchlat kelpií miminka. Vrh F v chovatelské stanici Mount McKinkey jsem chtěla vidět, protože jsem měla tu čest vymyslet malým ďáblíkům jména. Bylo rozhodnuto a i přesto, že nás navigace vedla nepochopitelnou trasou, jsme zdárně dojeli. Prcci byli úžasní, ale Marcelka pro mě měla opravdu mega překvapení. Z paní ze Švýcarska, která si přijela pro modrého chlapečka se vyklubala Natalia Roth, majitelka chovatelské stanice Sheep' scare Boomrang, kde se narodil tatínek naší Angie. Moje radost byla nepopsatelná a hlavně jsem si díky svojí němčině mohla s Natalií popovídat o jejich chovu, kelpiích a Nerunovi. Velmi se divila tomu, kolik vrhů kelpií se u nás ročně narodí, některým spojením a hlavně tomu, že se chovu prakticky věnuje kdokoliv, bez znalosti genetiky a mnohdy odpovídajících podmínek. Ve Švýcarsku aktivně chovají tři chovatelé a každý vrh pečlivě promýšlí. Na fotce je Anginky příbuzná a moc krásná fenka Sheep scare's Frisbee. Nesmím zapomenout na naší babičku, které je již 14let a stále se těší dobrému zdraví a je ve výborné kondici. Dozvěděla jsem se další cenné informace o chovu a hlavně o předcích mojí kelpice. Bylo to moc příjemné odpoledne a já za něj Marcelce moc děkuji.
Abych nezapomněla, tak 5.9. se u nás doma konaly Dogdancingové postupové zkoušky, které jsem organizovala a všem účastníkům musím poděkovat za vzorné chování a Vandě, která zkoušky posuzovala za korektní a přísné posuzování. Angie složila zkoušku F1 na výborně, čímž splnila kvalifikační kritéria pro účast na MISTROVSTVÍ REPUBLIKY, kde bude první kelpií, která bude závodit na této vrcholové akci. Tak nám držte palce a těším se na všechny, kdo se na nás přijdou podívat.
7.9. 2014 Pardubice- Již potřetí jsem zavítala do města perníku, abych zde vedla seminář v krásném prostředí nemošického cvičáku. Počasí bylo letní, vládla nesmírně pohodová a přátelská atmosféra, čtyř i dvounozí tanečníci byli šikovní, co víc jsem si mohla přát. Můj obdiv získala teprve devítiletá Martinka, která sama cvičí s velškorgim a já mu dala přezdívku liška :-) je to úžasné, když vidíte takhle malou holčičku pracovat se svým pejsem, kdo ví třeba to jednou bude slavná reprezentantka a závodnice. Užili jsme si legraci, nad našimi hlavami nám létala letadla a stíhačky, Angie mi pomáhala s názornou ukázkou našich nových cviků a vůbec se mi nechtělo odjet domů. Když mi však zavolala Vanda, že se k nám chytá na návštěvu, tak jsem byla doma, než kelpice mrkla :-D A naše večerní procházka při úplňku neměla chybu. Děkuji všem účastníkům, že jsem s nima mohla strávit pohodový den a Vandě za to, že mi občas udělá pěkné překvapení. A to k životu opravdu nutně potřebuji :-D
 
31.8. 2014- Ráječko u Blanska- Druhý den jsem se přesunula na Moravu, kde jsem vedla seminář dogdancingu. Když přeletíte Atlantik, tak vám pak přijde cestování po naší republice opravdu pohodové. Vzpomínala jsem na staré dobré časy, protože právě v Blansku jsem se zúčastnila prvních závodů a s Brituškou zde vyhrála MR, které tehdy pořádal někdejší Klub Tance se psem. Když jsem téměř před deseti lety začínala s dogdancingem, tak se nekonaly žádné semináře a musela jsem se učit sama metodou pokus-omyl, ale právě tak vznikla moje metodika, kterou se snažím na seminářích předávat dál. V Ráječku se sešla skvělá parta a počasí bylo téměř do konce navzdory pesimistickým předpovědím slunečné. Poznala jsem nové tváře a velmi pestré bylo složení čtyřnohých účastníků. Yorkšírka, krysařík, kříženci, border kolie a pitbull. Moc děkuji Mirce Pokorné za organizaci a pozvání. Určitě k vám zase ráda zavítám a už teď se moc těším na vaše pokroky. Takže hezky pilně trénujte, ať se má teta Katy na co těšit :-) Fotky ze semináře TADY (autor paní Čermáková).
 
30.8. 2014- O pohár města Kopidlna- Když jsem si myslela, že na závody díky ranní epizodě nenastoupíme, tak jsem byla přemluvena a ještě, že se tak stalo. Během nástupu jsem se v duchu usmívala, protože ve společnosti německých ovčáků, malinoise a rotvajlera vypadala kelpice opravdu vtipně. V kategorii ZM byla nejpočetnější konkurence a protože jsem netrénovala, tak jsem vůbec nepočítala, že skončíme na4.místě na které jsem náležitě pyšná. Hlavně proto, že kelpice dokázala porazit německé ovčáky a všem ukázala, jaké má obranářské srdíčko. Na poslušnost jsme nastoupily s kelpicí v jiném pořadí, takže byla šílená, ale byla nám pochválena chůze u nohy. Na obranách sklidila velký obdiv od všech přítomných a pan rozhodčí Jaroslav Petráček nám zadal pěkné body. Razanci má Angie neuvěřitelnou, ale plné zákusy na tvrdý rukáv to je pro její malou tlamičku přeci jenom hodně. Odolnost za plný počet bodů a vytknuto nám bylo štěkání při obíhání maket a mezi cviky a pan rozhodčí řekl šeltie, ale pak se omlouval, že se spletl. Cvičák nebyl oplocený a přes koleje se pásly ovečky a já se modlila, ať je kelpice nespatří. Naši kamarádi ze cvičáku se blýskli a na bedně stáli dva sourozenci a samí černoušci, no sami musíte uznat, že by to tam kelpií ksichtík zkazil:-D Na závěr jsme zatančily paní starostce a dostaly jsme dárečky. Pohodové závody, které jsme si obě moc užily.
 
Během naší dovolené jsme zavítali na návštěvu do rodného hnízda naší kelpice. Angie nenapadlo nic lepšího, než se vyválet v neidentifikovatelném hnusu, takže musela do vany a psí šampon ji neminul. Celý vrh "B" ze Štokova je exteriérově moc povedený a je velká škoda, že ostatní sestry nereprezentují na sportovním poli, protože takovou rychlost, jakou běhá Bessi jsem nikdy neviděla. A s jistotou mohu prohlásit, že Angie má nejvíce satansko-upírské oči z celého vrhu, ale aby také ne, když žije se mnou. Pálená maminka Bilberry Xapatánvypadá na svůj věk velice dobře a už vím po kom má Angie takovou velitelskou povahu. Nejhodnější sestřička je jednoznačně Bessi, která občas prožene ovečky doma na statku a už teď se mi po ní stýská. Jsem opravdu moc ráda, že jsem mohla vidět kompletní vrh a naší mamku. Děkuji chovatelce Janě Táboříkové za tu nejúžasnější kelpici na světě. A doufám, že Angie nelituje, že jsem si tenkrát vybrala tu nejvíce suverénní náprsenku.
 
Po delší době jsem mohla vidět kompletní vrh "B" ze Štokova a všechny naše sestřičky jsou moc krásné. Bessi, kterou jsme s sebou braly na procházky má nejpříjemnější povahu z vrhu a je to nejrychlejší kelpie, jakou jsem kdy viděla. Angie je raubířka po své mamice Berušce, která vládne železnou packou celému statku a bohužel se žádné dojemné shledání matky s dcerou nekonalo. Tak možná s tatínkem to bude lepší:-)
Předposlední srpnový týden jsme si vyjely (samé dámy) na letošní poslední dovolenou do jižních Čech. Společně s Vandou jsme podnikaly výlety včetně kulturních. Zabloudily jsme do vojenského prostoru, zmokly, usínaly za kvikotu nutrií, viděly novorozené telátko a já jsem opět řídila FORDÍČKA s automatickou převedovkou, takže jsme se měly skvěle. V Českém Krumlově jsme obě byly naposledy coby školačky, takže tu byla jistá nostalgie. Bohužel jihočeská gastronomie je opravdu katastrofální, protože domácí tatarka je asi něco hodně těžkého, protože všude jsme s Vandou dostávaly tatarku v sáčku :-D Navzdory všemu si užíváme a žijeme naplno. Za ubytování děkujeme Katce Kaliánková. FOTKY ZDE
26.7.-2.8. 2014- Dovolená na Pálavě-Tentokrát jsme zamířili, až na jižní Moravu a to do CHKO Pálava. V obci Sedlc jsme se zúčastnilitrojzkoušek, ale tropy byly šílené a byl to boj, kdo se "nerozpustí" na sluníčku. Konečně jsem poznala Darii a další kelpií příbuznou. Bylo to moc příjemné setkání. Ráda bych poděkovala Radce za výletování a péči o nás. Podívali jsme se také k sousedům do Rakouska a holkám se na Pálavě moc líbilo. Svět je opravdu malý a potkali jsme známé a známé našich kamarádů. Moc jsme si to užili a dovolenou jsme zakončili pozdním obědem v restauraci U Zběhlíka,kterou všem mohu vřele doporučit. Příjemná obsluha (fešný a mladý číšník), nádherné prostředí a hlavně si opravdu pochutnáte. Téměř každý den jsme nachodili přes dvacet kilometrů, takže holky pak zaslouženě odpočívaly několik dní :-)
18.7.-22.7. 2014- Naší letošní první dovolenou jsme strávili v Orlických horách a maximálně jsme si ji užívali. Moc děkuji Karolíně za servis, který nám poskytovala a "výkrm" mohl směle konkurovat naší americké adoptivní rodině. Rozhodla jsem, že letošní léto nebude "pracovní", ale budeme se věnovat cestování a relaxaci. Protože pokud se příští rok rozhodnu pro něco, co pro nás pro všechny bude velmi rozhodující, tak si o klidném létě budu muset nechat zdát. A hlavně si užíváme každého dne a to si myslím je ze všeho nejdůležitější.
6.7.-11.7. 2014- Letní výcvikový tábor dogdancingu, Stará Paka- Pohodový a naprosto exklusivní týden jsem si letos náležitě užívala. Účastníci byli vzorní a vytvořili mi nezapomenutelnou atmosféru, jejich čtyřnozí parťáci šikovní, obědy vynikají akorát to počasí mohlo být lepší. Byl to pro mě balzám na duši a to hlavně díky Petře od Billie, která má ve svých rukou náš budoucí osud. Peti rozhodneš to ty, tak se snaž :-D Velkou radost mi udělala přítomnost malé kelpií slečny Abynky, která se chovala naprosto vzorně a myslím si, že to bude holka šikovná a také, když mi v sobotu přišla sms od Petry, že s Billie úspěšně složily zkoušku. Doufám tedy, že se všem tábor líbil a pilně trénují. Musela jsem volat hasiče, na stopách nás šmírovaly kozy, ale kdo nepřijel, tak o hooodně přišel. Poslední den utekla lama, ale to už byli účastnici pryč. Takže zase za rok :-) Fotečky od Klárky, za které moc děkujeme.
28.6.- 5.7. 2014 Týden plný výletů s Vandou- Nezapomenutelný týden plný nevšedních zážitků, procházek a pro všechny zvědavce užívaly jsme si tak, že by nám každý mohl závidět. Dosáhly jsme spolu našeho nejvyššího vrcholu a doufám, že nikdo nemyslel na nic jiného :-D Co jsme cestou říkaly a dělaly musí navždy zůstat tajemstvím, protože by jinak naši příznivci na nás zanevřeli. Během oběda na Růžohorkách (borůvkové knedlíky na které nelze zapomenout) jsme potkaly holčičku, která se stala absolutní vítězkou O nejdrzejšího fracka :-D :-D Kdo neslyšel, tak neuvěří. Takže jsem ráda, že jsem si zvolila svojí životní cestu a místo omezování a komplikací si nadále budu žít, tak jak jsem vždy chtěla. Také se veřejně omlouvám polskému národu za hanobení jejich jazyka a na ty dva mladé Poláky budu navždy vzpomínat. Přála bych každému na světě, aby měl taky takovou kamarádku, které může říct úplně všechno a jsem šťastná, že právě já takovou mám.
20.6.- 25.6. 2014 - Bozeňov, prodloužený víkend plný dogdancingu- Společně s Vandou jsme "trápily" dogdancingové nadšence v rekreační oblasti Bozeňov. Poznala jsem nové tváře a na rotující jmenovkyni Katy asi nikdy nezapomenu :-D Také dorazil náš oblíbenec Dio s Ivetkou a počasí bylo celkem ucházející. Splnil se jeden z mých snů, když Vanda spolehlivě odřídila trasu Prag-Brdo- Bozeňov a zpět. Na epizodu Bambi nikdy nezapomeneme. Morava díky nám pěkně ožila ohňostrojem a kelpií jekot byl slyšet, až na Praděd. Ale nikdo neměl na Bobra, Kristyána a Eliáše :-D Už se těším na další akci a moc ráda si jednou za čas odskočím mimo civilizaci. Velký dík patří Gábině a Ondrovi, kteří byli tak moc hodní a natočili nám tato krásná videa ZDE a TADY. Hlavně Brituška mi dělá velkou radost svojí vitalitou a skvělou kondicí. Nádherné fotečky jsou dílem Ivetky Kindlové a jak můžete vidět, tak s kelpicí je i dogdancing o život :-D
14.6. 2014- Agility závody Rozkoš- Běhaní na Rozkoši jsme si moc užili. Angie se na áčku nesnažila zabít, ale čelně narazila do tyčky (v cílové rovince) a stojku udělala pro změnu ve vodě, tak já už nevím, co bude dál. Počasí aprílové a naše výkony také. Během závodů volala ségra a všichni se ptají po té potvoře kelpií vypelichané, ale na Katherine se nějak zapomíná :-DSpolečnost Lenky a její maminky a také Petry od bíglic byla moc příjemná. Pokecela jsem s Polákama, kteří byli moc příjemní a také ukecaní a jejich pyreňáci byli naprosto skvělí! Potkala jsem známé tváře a také mladou kelpinku Iny z Chorvatska. Na závěr mi nezbývá, než napsat, že to byla opravdu parádní sobota.
7.6. 2014- Agility závody Sezemice- Na tuto akci asi nikdy nezapomenu, protože stačilo opravdu málo a mohlo to skončit hodně špatně. Parkury paní rozhodčí Podmolové mám moc ráda, ale myslím si, že také ona jentak na kelpici nezapomene. Po tunelu naběhla na áčko takovou rychlostí, že udělala stojku. Já jsem běžela dopředu a slyšela jsem jen ohromené zvolání a myslela jsem si, že udělala nějakou extra luxusní sbíhanou zónu, ale po doběhu, když jsem náš běh shlédla na videu, tak jsem byla v šoku a musela jsem to jít rozdýchat do polí. Do toho panovaly extrémní tropy, takže být staršího data, tak mě infarkt nemine. Abych neviděla jen samá negativa, tak jsem POPRVÉ v životě vyhrála v tombole a rovnou zbrusu novou leteckou přepravku Asi se nám snaží osud naznačit, že zase brzy poletíme přes Atlantik, nebo že máme někam vypadnout :-D
31.5. 2014- Navštívili jsme chovatelskou stanici australských kelpií of Schmikes Yard, kde jsme obdivovali a muchlali nádherná pětitýdenní štěňátka z vrhu A. Musím napsat, že celý vrh je velmi povedený, vyrovnaný a také hodně aktivní. Maminka těhto kelpiích zázraků je naše sestřenice Garra a tatínek náš miláček švédský princ Jumy. Troufám si napsat, že kelpiátka z tohoto spojení jsou velkým přínosem a budou svým paníčkům dělat jen samou radost. Jako by to bylo včera, kdy jsem hrdého otce Jumýčka chovala v náručí a dnes má svoje potomky. Prckům jsem přivezla obojky pro psí miminka a opravdu jim moc sluší. Děkuji Kamče a Jaromírovi za příjemně strávený den na statku.
24.5. 2014- Bukovina u Turnova, Zrcadlová Koza- Opět jsme vyrazili na naše oblíbené a tradiční závody u řeky Jizery. Pískal pan rozhodčí Antonín Gragyr, které ho si pamatuji ještě z počáteční éry dogdancingu a myslím si, že kdyby dodnes působil v tomtu sportu, tak by se vše vyvíjelo úplně jinak. Parkury byly netradiční a moc nás obě bavily. Bohužel dvakrát DISK a agility běh s chybami. V jumpingu jsem z nepochopitelných důvodů vynechala jednu překážku, ale hlavní je, že Angie běžela naplno a dostává se po úraze zase na svoji původní rychlost. Závody jsem si moc užila, protože bylo krásné počasí, pokecala jsem s několika kámošema a oběd v hospůdce byl jako vždy vynikající a domácí borůvkové knedlíky byly prostě báječný. Český ráj je moc krásný a vždy se moc těším na "KOZU" :-) Doufám, že chudák Lenčina maminka nepřišla o sluch z kelpiího jekotu a nezanevře na kelpií pokolení. Na závodech jsme také potkali kelpiího bratránka Zika.
17.5. 2014- Mladá Boleslav, agility závody- Podruhé jsme vyrazili na výstaviště, ale tentokrát jsem toho docela litovala. Počasí bylo šílené a velmi jsem soucítila se psy, kteří mají reakci na střelbu, protože nedaleko probíhala imitace bitvy a střílelo se opravdu poctivě. Naštěstí jsem na závodech potkala spoustu známých, loňské účastníky našeho tábora, lidičky ze cvičáku atd. Uvědomila jsem si, jak je pro mě důležité na závodech potkat spřízněné duše a strávit s nimi nějaký čas. Moc děkuji všem za vyjádřený obdiv a poděkování za naší reprezentaci v USA. Byla jsem mile překvapena kolik lidí četlo můj článek o naší cestě. Dokonce za mnou přišla jedna paní a říkala, že se tak smála, že si málem vylila kafe na klávesnici :-D parkury od finského rozhodčího Savikka Seppa byly velmi inspirativní, ale když Angie během posledního běhu spadla na tlamičku a překousla si jazyk, tak jsem ji vzala do náruče a honem do vyhřátého autíčka a domů. Celé dopoledne propršelo a povrch parkuru se tak začínal stávat rizikovým pro rychlé týmy. Domů jsem přijela promrzlá a taky nesnáším, když cítím ve svojí blízkosti hnůj :-D Nikdo bohužel nebohou kelpičku nefotil, takže přidávám pouze ilustrační fotografii.
10.5. 2014- Poniklá, zkoušky obedience- Anginka složila zkoušku OB1 v krásném podhorském prostředí. Bohužel plac byl jedna velká louže, takže jsem samozřejmě věděla, že si madam kelpií do mokra nesedne. Jinak pracovala moc pěkně, ale poprvé mi vyběhla za aportem dřív, než zazněl povel a prostě se tomu smála. Právě tohle mám na kelpiích ráda nejsou to pracující stroje, ale samostatně myslící a přemýšlející tvorové. Máme velkou radost a děkujeme Marušce Vágenknechtové za trénink. Také milé a příjemné stewardce Báře Potůčkové a paní rozhodčí Lucii Stemmerové. A jak můžete vidět, tak je kelpice ze zkoušky na větvi :-D Zkoušek se také zúčastnili kelpií kluci Kuky a Jumy.
4.5. 2014- Mladá Boleslav, agility závody a náš první start ve dvojkách Naše letošní první agility závody. Dostáváme se z fáze "disků" do fáze doběhnutých běhů, ale s chybkami. Velkou radost mám ze sbíhaných zón na kladině, ale stále máme co vylepšovat. Děkuji Markétě Měkutové za příjemnou společnost a poskytnutí azylu ve stanu. Marcele Novákové a Kláře Tajovské za krásné fotečky. Bylo to moc príma. Počasí mohlo být lepší, ale také horší a jsem ráda, že jsme se na závody na poslední chvíli dostali. Před odletem jsem se totiž zvesela přihlašovala, ale zapomínala jsem posílat startovné. Jinak náš harmonický a dlouholetý vztah s citrouškem asi brzy skončí, neb tři kilometry od domova upadl výfuk ....takže chtě nechtě bude muset fešák do "důchodu" a bude muset přenechat svoje místo mladšímu, silnějšímu a spolehlivějšímu nástupci.
26.4. 2014- Tento víkend jsme se vykašlali na závody a užili si nádherný celodenní výlet. Holčičky byly nadšené a až na tu závěrečnou bouřku to byl prima den. Konečně jsem si užila naše lesy s plachými srnkami a veverkami. A hlavně bez zákazových cedulí každých pár metrů . Někdy člověk musí přeletět Atlantik, aby zjistil, že je zbytečné hledat štěstí ve světě, protože to už doma dávno má.
22.4. 2014- Moje kelpií holčička oslavila již své 4.narozeniny a já nemohu uvěřit tomu, jak ten čas letí. Přejeme sestřičkám z vrhu B stále hodně energie, vitality, zdravíčka a trpělivé páníčky. Dnes mohu s jistotou napsat, že se Anginka pro mě narodila a byla mým osudem. Jako první kelpie u nás přeletěla Atlantik a tleskal ji celý Manhattan. Jsem na kelpici moc pyšná a jsem vděčná za každý den, který můžeme prožít společně. Život s kelpií se nedá popsat, ten se musí zažít.
19.4. 2014- Pardubice, seminář dogdancingu- Sotva jsem se aklimatizovala a už jsem jela do města perníku. Měla jsem radost, že se semináře zúčastnily i nové tváře se svýma čtyřnohýma parťákama. Atmosféra byla po celou dobu velmi příjemná a také počasí bylo přímo ukázkové. Všichni dvou i čtyřnozí tanečníci mi udělali velkou radost tím, že pilně trénovali cviky z předchozího semináře. A také dvě miminka a to dvouměsíční borderka Kira z Irska, černá kříženka Dorka a kelpií slečna Fossí mojí kamarádky Lucky Peštové, která mi byla velkou psychickou oporou během naší cesty do USA. Takové akce mě vždy nabijí pozitivní energií a jsem nesmírně ráda, že moje rady pomáhají potencionálním budoucím závodníkům. Už teď se těším na další akci a všem účastníkům děkuji za to, že mohu na seminář vzpomínat, jako na jeden z dnů, kdy mě opravdu baví žít.
31.3.- 15.4. 2014 USA, New York - O tom, že si mojí kelpií holčičku zavolá sám Strýček Sam se mi nesnilo ani v těch nejsmělejších a nejdivočejčích snech, ale říká se, že někdy se sny plní. Strávily jsme úžasné dva týdny v New Yorku a podívaly jsme se s kelpicí také do Connecticutu a Long Islandu, kde jsme řádily ve vlnách Atlantiku. Ukázaly jsme světu, že kelpie jsou jedinečná stvoření. Angie cvičila kdykoliv a kdekoliv a já si uvědomila, že lepšího parťáka na kterého je vždy spolehnutí jsem prostě mít nemohla. Jsem na to moje kelpií stvoření pyšná, že zvládlo takhle náročnou cestu a po aklimatizaci pracovalo, jako by ani Atlantik nepřeletělo. Díky naší cestě se na svět dívám jinýma očima a z jiné perspektivy. Člověk si pak uvědomí, co všechno doma má a čeho si má vážit. Byl to zážitek a určitě se někdy coby turisti zase vrátíme, přeci jenom nám zbývá 48 států :-D
28.-30. 3. 2014- Bozeňov, Dolní Bušínov- Po úspěšné podzimní víkendovce, která neměla chybu se opět v krásném prostředí konala další akce. Počasí bylo předem objednané od organizátorky Jiřiny Sedláčkové, které se opět zhostila organizace na jedničku. Teta Ivetka byla tak hodná, že nás vzala do svého autíčka a spolehlivě vše odřídila. Necelé dva týdny před akcí jsem si lehla s bronchitidou a necítila jsem se na to, abych bezpečně odřídila tak dlouhou cestu. Abych nezapomněla moc gratulujeme Ivetce a Diovi k získání Mastera of dogdancing prvního stupně. Moje skupinka mi dělala jen samou radost a s některými se určitě do budoucna potkáme na závodech. Ráda bych zde všem poděkovala za příjemnou a přátelskou atmosféru, která vládla po celý víkend. Cítím se tady vždy šťastně a těším se na příští akci, kterou bude týdenní soustředění dogdancingu v červnu.
9.3. 2014- Místo zimy letos panovalo téměř neustálé předjaří, během kterého Anginka začala postupně trénovat a zatěžovat celé svoje kelpií tělíčko včetně svého intelektu, který je jak známo u kelpií velmi vysoký. Také jsme volné chvilky využily k procházce s našima kamarádama a jedna taková se protáhla na celých 15kilometrů. Kelpiák Witz (pracovní klučík z Maďarska), labrador Luce a kelpice podkrkonošská byli velmi nadšeni. Kokršpaněl Danny, kterého hlídám od jeho osmi týdnů u nás strávil několik dní. Spolužačce jsem hlídala pětiměsíčního dobrmánka Ralpha a celkově jsem se vůbec díky škole a holkám nenudila :-)
7.3. 2014- Během našeho letního výcvikového tábora za mnou přišly holky a ptaly se, co znamené ten obrázek králíčka ve skoku na mém sprchovém gelu, šamponu, balzámu na rty a dalších hygienických potřebách. Odpověď je velmi jednoduchá. Kosmetický přípravek nebyl testován na zvířatech. Tento symbol mohou získat pouze ty firmy, které produkt a ani žádné jeho složky netestovaly na zvířatech. Velmi mě překvapuje, kolik lidí nemá povědomí o tom, že se dějou tak ohavné věci, jako týrání zvířat kvůli kosmetice. Jakmile jsem zjistila, že se něco takového dějě začala jsem nakupovat kosmetiku s tímto symbolem a začala se o problematiku živě zajímat. Nemám ráda pouze psy a je pro mě naprosto nepřijatelné, aby kvůli něčemu tak povrchnímu, jako je kosmetika trpěla nevinná zvářata. Myslím si, že lidská rasa za svoji existenci napáchala škod více, než dost. Ono to někdy chce nemyslet jen na svoje zájmy a touhy, nemít v hlavě jen závody a další banality. Chápu, že někdo má život velmi těžký a sotva mu zbyde čas, aby se postaral sám o sebe. Ale místo sledování "intelektuálního" seriálu, nebo neustálého řešení ostatních se můžete podívat na tyto webové stránky: www.netestovanonazviratech.cz nebo www.svobodazvirat.cz a možná vám to otevře oči. Pokud vám někdo bude tvrdit, že se nic nezmění tím, když budete kupovat netestovanou kosmetiku, tak mu nevěřte. Lidí, kteří se zajímají o životní prostředí a tuto problematiku přibývá. Jsou mezi nimi slavné a populární osobnosti, kteří se také snaží pomáhat nejen po finanční stránce. Zvykla jsem si na hloupé narážky a ironické poznámky. A nikdy jsem se nenechala odradit. A mimochodem jsem šťastný vegetarián :-) také vděčné téma k diskuzi v naši malé zemičce. Bohužel pesimismus, jako by byl naší národní vlastností. Jako by našemu národu chyběla slova jako tolerance, vzájemný respekt a optimismus, ale věřím, že právě vás, kteří se sobecky nezajímáte jen o svoje zájmy bude přibývat... Značky, které vřele doporučuji: Manufaktura, Argital, Mary Kay, Ecover (čistící prostředky)
12.2. 2014- Letošní atypická zima pokračuje a tak uvidíme, jak nás počasí překvapí na jaře. Konečně jsem se po zkouškovém období dostala ke čtení knih, které jsem dostala pod stromeček. A v jedné byla dokonce zmínka o kelpiích. Domnívám se, že došlo k menší chybě během překladu, nebo si tady naše kelpie moc idealizujeme:-D Moje australská potvůrka se dostala na stránky klubového zpravodaje, coby reprezentantka dogdancingu na mezinárodních závodech, což mojí rodině udělalo velkou radost. Příjemným překvapením byla gratulace k mým narozeninám od Neruna (papá naší kelpice). Jedno velké překvapení na mě teprve čeká a já se ho nemohu dočkat, ale zatím se nechte překvapit. Anginka je tak slavná, že má dokonce svojí vlastní písničku :-D :-D
Tatínek Anginky mi poslal blahopřání :-) PSÍ SKÁLA
|
